pantokrin, farma zvířat

Význam paroží v medicíně



VÝZNAM PAROŽÍ V MEDICÍNĚ OD ORIENTÁLNÍ TRADICE K MODERNÍ FARMAKOLOGII

PROF. JIŘÍ BUBENÍK
Oddělení zoologie, Fakulta biologických věd,
Universita Guelph, Ontario, Kanada

Ve dnech 9. - 12. dubna t. r. proběhlo v kanadském Bannfu (provincie Alberta) první mezinárodní symposium “Parožní věda a technologie produkce” (Antler Science and Product Technology). Hlavním účelem této konference, které se zúčastnilo více než 350 vědeckých pracovníků, lékařů, veterinářů, jeleních farmářů a producentů preparátů připravovaných z parožní tkáně ze 14 zemí celého světa, bylo propojení tradiční orientální medicíny s moderním vědeckým výzkumem paroží. V podmínkách střední Evropy, v zemích s rozvinutými mysliveckými tradicemi, se na paroží jelenovitých hledí především jako na trofej získanou lovem. Proto může být překvapující široká škála jeho využití. Je však současně nutné uvést, že většina způsobů využití paroží nemá s myslivostí mnoho společného, protože paroží se nezískává lovem založeným na mysliveckých principech. Přesto není od věci krátce zhodnotit proběhlou konferenci, protože z přednesených referátů a diskutovaných témat vyplývá, jakými cestami se dnes ubírá výzkum paroží ve světě a co je objektem řady vědeckých projektů.

LÉČIVÉ ÚČINKY ROSTOUCÍHO PAROŽÍ

Hlavním tématem konaného symposia byla problematika léčivých účinků paroží v růstu neboli pantů z hlediska tradiční a moderní medicíny. Měkké rostoucí parohy zvané panty (označení “panty” se používá v mnoha zemích Východu i střední Evropy a pochází z čínského názvu “pan-tui”) se využívají v tradiční orientální medicíně déle než dva tisíce let. Popisy léčení různých chorob pomocí pantů se vyskytují ve starých čínských, japonských a korejských lexikonech pocházejících z dob před naším letopočtem. Nejstarší záznamy o lékařském využití pantů v Rusku, kde měkké parohy některých jelenovitých byly pro jejich vysokou hodnotu nazývané “zlatými rohy”, jsou z konce 15. století. Víra v léčivé účinky (tak jak je praktikována v Japonsku, Koreji i Rusku) je založena na prastarém čínském principu rovnováhy dvou soupeřících sil - ying a yang. Tato rovnováha zaručuje dostatek životní síly, zvane qi (nebo ci), která je nezbytná pro zdraví jedince. Na rozdíl od západního typu medicíny, která se snaží eliminovat předpokládanou příčinu choroby, účinek pantu je převážně v preventivní (holistické) medicíně, tedy v posilování síly yang, která zaručuje dostatečné množství ci. Protože různé části měkkého parohu, který se odřezává při dosažení přibližně 2/3 své maximální délky, mají údajně různé účinky, doporučují se panty pro rozsáhlou paletu nemocí. Špička a střední část se používají jako tonicum v dětské medicíně, horní a střední část je údajně účinná proti reumatoidní artritidě a zánětu kostní dřeně. Dolní část je účinná proti stařecké osteoporóze a ztrátě vápníku v kostech. Další léčebné účinky pantu zahrnují celou řadu nejrůznějších chorob (anémie, osteoartritida, nespavost, ztráta paměti, posílení svalstva, hojení povrchních ran, stimulace imunitního systému, snížení krevního tlaku, mírnění bolesti) a léčení různých chorob reprodukčního systému obou pohlaví (neplodnost, krvácení, impotence, spontánní potraty atd.). V Koreji se panty používají pro léčení srdečních chorob a endokrinních problémů, prevenci stárnutí, rakoviny a chorob jater, plic a nervů. Jak je vidět, panty jsou “zázračným lékem” skoro na všechno!

ZÍSKÁVÁNÍ PANTŮ VČERA A DNES

Po více než dva tisíce let se panty získávaly převážně ze zabitých volně žijících jelenů. Mezi nejcennější patřily panty z jelenů sika, maralů, wapiti a axis, přijímány byly rovněž losí lopaty a paroží sobů. V 17. a 18. století dosáhla poptávka po pantech vrcholu a cena nejdražších pantů se v Číně rovnala ceně zlata. Tato situace vedla k vyhubení jelenů v mnohých oblastech střední Asie a v některých částech Číny a vynutila si nový přístup k získávání pantů - tentokrát na jeleních farmách carského Ruska. Podle jednoho z amerických pramenů byly první jelení farmy zřízeny v oblasti Kaspického moře již kolem roku 1840. Rusové udávají, že první jelení farma byla založena v oblasti dnešního Kazachstánu bratry Sarapovovými v roce 1872. Koncem 19. století bylo již na více než 200 farmách v oblasti Altaje chováno okolo 3100 jelenů, převážně maralů. V sedmdesátých letech minulého století byly jelení farmy založeny také na Novém Zélandě, v Austrálii, Kanadě, USA, Číně, Koreji, Tchajwanu a mnohých státech Evropy. Tyto farmy, na kterých jejich majitelé chovali nejen tradiční “pantové” druhy, ale rovněž další jelenovité (daňka, jelena evropského, milu a sambara), a produkovaly nejen panty, ale také zvěřinu pro restaurace a soukromou potřebu. Současná produkce zvěřiny z farem Nového Zélandu a Evropy je odhadována na přibližně 20 tisíc tun ročně. Produkce pantů v Číně se pohybuje kolem 180 tun, na Novém Zélandu 350 tun, v Rusku 90 tun a v severní Americe 90 tun. Jižní Korea je dnes jejich největším producentem s ročním obratem kolem 1,6 miliardy amerických dolarů.

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ PANTŮ

Tradičně zpracované paroží se mumifikuje buď několikanásobným ponořením do vařící vody a pak vysušením při teplotě 60 - 70 oC, nebo se zpracovává moderním způsobem: zmrazením a vysušením ve vakuové sušičce. Protože léčivý účinek je připisován krvi obsažené v rostoucím paroží, odřezané parohy se zpracovávají ve svislé poloze se špičkou směřující dolů, aby krev nevytekla. Tradiční formou užívání pantů je ústní podávání v podobě tence nařezaných plátků. Novější způsob podávání spočívá v požívání tablet, kapslí a prášků, nebo v aplikaci tinktury, mazání či injekcích, které se připravují z vodních nebo alkoholových roztoků tkáně pantů. Různé národy upřednostňují nové formy “použití”: Rusové míchají pantový extrakt s vodkou, zatímco Číňané prodávají sáčky s pantovým čajem. V posledních dvaceti letech se stal orientální trh pro panty téměř nenasytný a poptávka po různých produktech souběžně s životní úrovní asijských států neustále stoupala. Bohužel hospodářská krize, která postihla Asii před několika lety, způsobila náhlý pokles cen a přinutila producenty pantových přípravků proniknout na nové trhy, a to zejména na specifický mnohamiliardový “trh zdravých potravin” (Health Food Market) severní Ameriky a Evropy.

VYUŽITÍ LÁTEK Z ROSTOUCÍHO PAROŽÍ V LÉKAŘSTVÍ

Na rozdíl od asijských zákazníků Severoameričané a Evropané nemají vypěstovanou tradici a silnou víru v léčivé účinky pantů. Proto bylo třeba předložit vědecké důkazy o medicinální hodnotě pantů, které by uspokojily kritické publikum. Zda panty mají opravdu tak silný léčivý účinek, nebo jde pouze o pověru pramenící z podstaty parohu jako symbolu síly, prudkého růstu a opakované roční regenerace, je prozatím sporné. Podobně zázračné účinky se připisují v čínské tradici rohům nosorožců, kostem tygrů a žluči medvědů. Naštěstí pro volně žijící jelenovité se dnešní silná poptávka po pantech pokrývá z produkce jeleních farem. Jinak bychom asi museli odepsat většinu jelenovitých Asie jako vymřelé druhy.

Nejstarší prameny popisující účinky pantů pocházejí ze sovětské vědecké literatury třicátých let, modernější články lze nalézt v časopisech vydávaných v Koreji, Japonsku, Číně a Tchajwanu. Protože většina těchto publikací je v asijských jazycích a vědecká kvalita tohoto výzkumu je často nízká, léčebné účinky preparátů, jako je ruský “Pantocrin” nebo japonský “Rulondin” nejsou všeobecně akceptovány ve standardní medicíně. Hlavním důvodem skepticismu je konzervace pantů ve vroucí vodě, která denaturuje bílkoviny, peptidy a aminokyseliny přítomné v rostoucím parohu. Dalším nedostatkem je standardizace přípravku a všeobecná nepřítomnost kontrolních skupin ve zvířecích nebo lidských pokusech. Přes všechny tyto nedostatky novodobý výzkum růstu parohů naznačuje, že panty mohou mít slibnou budoucnost ve veterinární i lidské medicíně.

Rostoucí paroh je u savců nejrychleji rostoucí tkání. Denní přírůstek parohů u jelena wapiti nebo u soba může dosáhnout až 2 cm. Tento fantastický růst lýčí, chrupavky, nervů, cév a kostí je řízen komplexním mechanismem zahrnujícím škálu růstových hormonů, steroidy, vitamín D, prostaglandiny, enzymy a jejich přenašeče. Prudký růst chrupavčité a kostní tkáně vyžaduje masivní produkci tuků, polysacharidů, kolagenu, sulfátů a kyselin, přičemž mnoho z těchto látek se používá v moderní medicíně ke zmírnění příznaků osteo- a reumatoidní artritidy a degenerace kůže a chrupavek.