pantokrin, farma zvířat

Paroží jelenovitých



Paroží jelenovitých (Zbigniew Jaczewski) 1981

Na Dálném Východě, a zvláště v Číně, už v pradávných dobách sloužili parohy jelenovitých jako suroviny k výrobě léků. Tyto léky se vyráběly z paroží v době jeho růstu. K tomu účelu se lovili jeleni v době parožního růstu, a tak se získávaly panty s kouskem lebky (tzv.lobární panty), anebo se v příslušném růstovém období uřezávalo paroží jelenům chovaným v zajetí. Prvním způsob byl jistě starší. Panty s kouskem čelní kosti považovali čínští kupci za cennější než panty uříznuté zvířatům chovaným v zajetí.

První druh, z jehož paroží se vyráběla léčiva, byl pravděpodobně jelen milu, který žil ve volné přírodě ještě před 17.stoletím. Když byl tento jelen vyhuben, čínští kupci začali kupovat paroží ostatních druhů.

Koncem 16.století uvádí čínská farmakologie zprávy o přípravě různých léčivých prostředků také z losího paroží získávaného v době růstu. V následujících staletích však tato výroba zaniká.

Nyní se pokládá za nejcennější k produkci pantů paroží jelena siky(Cervus nippon). Vlastí tohoto jelena je Čína a další země na Dálném Východě. V Sovětském svazu je sika chován pro výrobu pantokrinu ve zvláštních sovchozech a kolchozech. S jeho chovem se začalo ještě před Velkou říjnovou socialistickou revolucí v sedmdesátých letech minulého století.

Další druh používaný k produkci pantů je jelen evropský, přesněji řečeno jeho dva poddruhy: maral (Cervus elaphus sibiricus), který se vyskytuje ve střední a východní Asii, a izjubr (cervus elaphus xanthopygus), který je rozšířen na východ od Bajkalského jezera, v Mongolsku a v severní Číně. Zpočátku (v druhé polovině 18.století) skupovali čínští kupci paroží maralů přímo od lovců. To způsobilo, že počet maralůznačně klesl a lov byl nesnadnější. Ve čtyřicátých letech 19.století byl zahájen odchyt maralů a jejich chov v oborách, takže získaváni pantů bylo celkem snadné (10-12 párů od jednoho smace). Tento chov se začal rychle šířit a koncem 19.století bylo asi ve 200 soukromých oborách chováno více než 3000 maralů.

Výše uvedené druhy jelenovitých byly nebo jsou rozšířeny v Číně nebo v sousedních zemích. Využívání právě těchto druhů je nepochybně podmíněno historicky. Precizní vědecké metody v poslední době ukázaly, že prostředky učinkující podobně jako pantokrin lze vyrábět také z paroží jiných druhů jelenovitých, jako např. losů nebo sobů. Dále bylo zjištěno, že velmi podobný účinek mají také výtažky z rostoucího paroží jelenů evropských a srnců sibiřských.

Z pantů se na Dálném Východě odpradávna vyráběly léky účinkující proti mnoha nemocem, např. anémii, při oslabení organismu, po nakažlivých chorobách, při stavech zvýšené únavy a oslabení oběhové soustavy. Byly používány rovněž pro zlepšení pohlavních funkcí, k urychlenému hojení infikovaných ran, ke zlepšení psychického stavu a zdraví starých lidí apod. Evropská medicína tento lék neznala nebo skepticky hleděla na jeho účinnost. Ostatně zdálo pochybné, aby jeden lék pomáhal proti tak odlišným nemocem. Se systematickým výzkumem farmakologických vlastností výtažků z pantů začal teprve v roce 1928 Pavlenko se svými spolupracovníky v Sovětském svazu. Tak byl vyroben lék nazvaný "Pantokrin".

Pavlenko a kol. různými testy prokázali, že pantokrin ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí:

1.Tonizuje trávicí soustavutím, že posiluje peristaltiku a vyměšování trávicích žláz
2. Zvyšuje diurézu
3. Zvyšuje výměnu dusíku a glycidů
4. Povzbuzuje regenerační procesy při hojení ran a hnisavých ložisek
5. Brzdí artrofii měchýřkových žláz v počátečním stádiu u kastrovaných myší a krys
6. Snižuje únavu příčně pruhovaných svalů (malé dávky zvyšují a velké snižují schopnost svalu k práci) 7. Zlepšuje činnost nervovo-svalových synapsí
8. Ovlivňuje dráždivost nervové tkáně
9. Velké dávky vyvolávají rozšíření periferních cév v izolovaném králičím uchu
10. Malé dávky povzbuzují a velké brzdí činnost izolovaného srdce
11. Intravenózní aplikace větších dávek vyvolává značný pokles krevního tlaku bez větších změn v dýchání. Obecně lze říci, že přes četné pokusy Pavlenka a jeho spolupracovníků působení pantokrinu na zvířecí organismus ještě není zcela objasněno.

Biochemické výzkumy prokázaly ve výtažcích z pantů přítomnost steroidů. K podobným výsledkům dospěli Czaja a Polotnicka , když zkoumali vlastnosti výtažků z rostoucích paroží jelena evropského z polských oblastí. Přítomnost testosteronu v rostoucím paroží jelence viržinského prokázal rovněž Bubeník a kol. Údaje starších autorů o tom, že paroží je jakousi zásobárnou hormonů, nebyly však novějšími výzkumy potvrzeny. Při extrakci pantů okyselených etylalkoholem tvoří hlavní frakci výtažku lipidi, z toho značnou část fosfolipidy (fosfatidy), mimo jiné lecitiny, kefaliny, cholin, aminoethanol. Je možné, že s těmito látkami je spojeno příznivé působení pantokrinu na nervovou soustavu.

Po předběžných biochemických a fyziologických výzkumech se začalo zkoušet klinické použití pantokrinu, a to v Sovětském svazu v roce 1938. Albov použil s dobrým výsledkem pantokrin u osob s nízkým krevním tlakem, u rekonvalescentů po chřipce, po zápalu plic apod. a zjistil, že u lidí použití pantokrinu obvykle zvyšuje krevní tlak a zlepšuje psychický stav. Tento preparát je však kontraindikován například při angině pectoris nebo infarktech. Rovněž v případech tzv. organických srdečních vad pantokrin zesiluje příznaky nemoci. U starších osob trpících arteriosklerózou a vyšším krevním tlakem se používání pantokrinu také nedoporučuje, přestože se i u nic po aplikaci pantokrinu zlepšil psychický stav.

Úspěšných výsledků bylo dosaženo při podávání pantokrinu při nejrůznějších poruchách spojených s klimakteriem.

Gotlieb s dobrým výsledkem podával pantokrin starším mužům postiženým zbytněním prostaty a mladým mužům, kteří trpěli impotencí na nervovém podkladě. Povzbuzující účinky na pohlavní funkce pokusných zvířat prokázali rovněž Brechman a Tanějeva a Brechman. Pantokrin jako prostře dek tonizující organismus se osvědčil při mnoha onemocněních. Tak například sovětští lékaři zkoušeli podávat pantokrin při tubrkulóze a často dosáhli příznivých výsledků. Pantokrin sice nepůsobí přímo na bacily TBC, ale tonizuje organismus a povzbuzuje regenerační procesy.

Rovněž se osvědčilo podávat pantokrin v kombinaci s jinými léky při léčení takových onemocnění, jako je například epilepsie nebo schizofrenie. Sovětští lékaři spojují léčivé vlastnosti pantokrinu mimo jiné s fosfidy, které jsou v něm obsaženy.

V poslední době se zkoumá využití paroží i jiných druhů a poddruhů jelenovitých při výrobě léčiv.

Tevi a Žuravlevová připravili výtažek z parohů losů odstředěných v době parožního růstu. Zjistilo se léčivé účinky mají i výtažky ze sobích paroží v době růstu, a dokonce byla zahájena výroba nového preparátu pod názvem „Rantarin“.

Sovětské výzkumy prokázaly, že výtažky z parohů srnců sibiřských a jelenů evropských mají podobné účinky jako pantokrin. V Moskvě existuje speciální laboratoř zabývající se panty. Produkce pantokrinu v SSSR nastačí pokrýt jeho potřebu.