pantokrin, farma zvířat

Jelen wapiti - Cervus elaphus canadensis

Zpět

Jelen wapiti - Cervus elaphus canadensis pochází ze severní Ameriky. Naše zvířata jsou původem ze ZOO Rostock (SRN).


Jelen wapiti - Cervus elaphus canadensis

   Je největší rasa jelena lesního,  která na světě žije. Délka těla až 250 cm, výška v kohoutku 150 cm, hmotnost samců až 450 kg, samic 150 kg. Samice rodí po zhruba 34 týdnech březioti jedno mládě, které kojí až 12 měsíců. Dožívá se 15 až 20 let. Živí se trávou, listím, jehličím, větvičkami a kůrou stromů.
Je zajímavé, že i tento obrovský jelen se zatulal do našich českých honiteb. Původně obýval všechny lesnaté oblasti severní Ameriky, Dnes už však žije je v lesích v hornaté západní části severní Ameriky a v některých velkých přírodních rezervacích. Samci jelena wapiti dosahují váhy až 350 kg. Mají velice mohutné paroží,  které však pododbně jako u sibiřského jelena marala nevytváří korunu, nýbrž se jednoduše větví.
   Jelen wapiti je rposlulý svým hromadným stěhováním. V době zimního nedostatu potravy se tito jeleni sdržují v obrovská stáda, Opouštějí horské lesy a vydávají se do nížin, kde bývá méně snšhu a kde se prpto snáze uživí. Na počátku druhé poloviny 19.století, když se počínal více počínal projevovat zájem o silné jelení trofeje, začalo se s dovozem jelenů wapiti do Německa a s jejich vysazováním. Nikdo je však nemínil chovat čistokrevně. Byli používáni pouze pro křížení s místními jeleny, aby se docílio silnějšího paroží a spolu s tím i silnější tělesné stavby.
   Rakousko-uherské velkostatky nezůstaly pozadu a za čas bylo do lesů střední Evropy vysazeno jelenů wapiti poměrně mnoho. Byla to dobová moda a o proti modě jsme vždy bezbranní.
   Nejstarší chov jelenů wapiti Čechách byl snad zaveden v oboře v Černochovicích u Tábora něky v 70.letech minuleho století. R. 1877 byli tito jeleni vysazeni v Žehušické oboře a v r. 1877 ´v oboře Dubí v Krušných horách. Když se tento pokus nepodařil, byl tam r. 1880 dovezen jelen wapiti a dvě laně evropského jelena lesního. od wapitiů pokládané, z obory Černoceu Tábora. Nezdarem skončil pokus o vysazení ve Slatiňanské oboře u Chrudimi. Tmy byli r. 1883 vysazeni 2 špičáci jelena wapiti, zašli však dříve, než dospěli k říji.
   Chovu jelena wapiti se tehdy přikládal velký význam. Jeho chov se stal i předmětem jednání valného shromáždění České lesnické jendoty v Berouně dne 8.září 1892, kde o něm referoval arcibiskupský lesmistr S"udermann.
   R. 1931 byl vysazen jelen wapiti v Jabkenické oboře u Nymburka, kde pak žil se 4 laněmi jelena lesního evropského. O jejich osudu není zpráv.
   Naše jelení populace byly ovlivňovány i křiženci jelenů wapiti, vychovanými v blízkosti hranic. Ukazuje to případ jelení zvěře Jizerských hor. Tam totiž zasáhl vliv jelenů wapiti, popřípadě jejich kříženců z obory na druhé straně státní hranice,  kde byl tento druh zvěře zaveden v r. 1912. Po zániku oborního plotu se kříženci zatoulávali až na naše území.
   Ze Slovenska je znám pokus bývalého majitele Javoriny knížete Kristiana Krafta Hohenlohe, který dovezl na Javorinu i do svých ostatních revírů ve Vysokých Tatrách v letech 1898 až 1915 přímo z Ameriky 11 kusů jelenů wapiti. Vedle toho koupil a dovezl 46 kříženců z Německa.

   V mnoha zámeckých sbírkách jeleních trofejí z druhé poloviny 19. a také z 20. století se tu a tam najdou trofeje, které jsou buď přímo trofejemi jelenů wapiti nebo trofejemi jejich místních potomků-kříženců. Trofeje se většinou snadno poznají, protože i silní jeleni postrádají korunu a místo ní mají jednoduché zakončení ojedinělých výsad. S odstupem času lze říci, že vysazování jelenů wapiti bylo pokusem, o jehož účelnosti už asi dnes není nikdo přesvědčen.

 

                             

                         

 

Prodej skončil, děkujeme za Váš zájem!